Dříve ničitel, dnes ohrožený druh

Po druhé světové válce spolu s hrabošem polním páchal velké škody na obnovujícím se národním hospodářství. Tvrdě se proti němu bojovalo, až se stalo, že musel být vyhlášen Ministerstvem životního prostředí za živočicha zvláště chráněného. Úplně přesně není jasné, jak se stalo, že začal z naší přírody mizet, ale je to přisuzováno tomu, jak v 50. letech minulého století probíhalo hospodaření započaté kolektivizací zemědělství.

sysel s větvičkou

Je podobný svišti, ale sysel váží kolem čtvrt kilogramu a měří asi dvacet centimetrů. Kdežto svišť horský váží asi pět kilogramů a dosahuje délky půl metru.

Sysel obecný je představitel stepní fauny. Je vázán na krátkostébelné travinné porosty. Ty mu umožňují rozhled do okolí. Pro jeho život je to nutné. Pozoruje, kdyby se blížil predátor a má přehled o ostatních členech kolonie. Miluje teplá slunná místa s propustnou půdou. Jeho aktivita probíhá ve dne a orientuje se zrakem a sluchem.
tři čipmánci

Každý jedinec má svou noru s několika východy. Ukrývá se tu před nebezpečím, v noci a v době zimního spánku. Zimní spánek probíhá od října do března nebo dubna. Má nejen obytnou noru, ale i jednoduchou úkrytovou. Z nory se nejprve vynoří čumáček a za ním tmavá očka, kterými nehnutě pozoruje okolí. Když zjistí, že nehrozí žádné nebezpečí, vyleze ven.

Zajímavost: Samice, která nerodila, se ukládá ke spánku už na konci července, ta která měla mláďata, ji následuje v srpnu. V říjnu se ukládají ke spánku zejména mláďata a opozdilci.

Jeho potravou jsou zelené části rostlin, semena, kořeny, ale i bezobratlí živočichové.

Na jeden porod vychází v průměru 5 mláďat, která opouštějí noru okolo 28 dnů stáří života. Rodí se holá a slepá. Po osmi dnech otevřou oči a další tři týdny se živí jen mateřským mlékem. Rozmnožovat se můžou až v příštím roce. Pokud se toho dožijí. Mají příliš mnoho nepřátel – lasičky, dravé ptáky, prudké deště, ale i člověka.

Je rozšířen asi na 36 lokalitách v různých částech státu.

Protože přes zimu spí, musejí se přes léto pořádně vykrmit. Nedělají si na zimu zásoby, a tak jim tuk slouží jako jediný zdroj energie. Tak kde se tedy vzalo, že dělání zásob je syslení? Aby jim nebyla zima, ucpávají si vchody. Ve chvíli, kdy zima přijde, jejich tělesná teplota klesne až na 1°C a srdce bije jen několik tepů za minutu.

Ve volné přírodě žije maximálně 5 let.

 syslí rodinka

Jednou z lokalit, kde sysel obecný žije, je kopec Raná v Českém středohoří. Protože je to sociální zvíře, uslyšíte různé hlasové projevy, jak spolu komunikují.

V některých oblastech se ale stali atrakcí. V parku Radouč u Mladé Boleslavi je díky lidem, kteří nerespektují cedule, problém. To, že se NESMÍ KRMIT, turisty chtivé fotek se zvířaty, neodradí.

Často jsou krmeni brambůrky či slanými oříšky a zvlášť sůl jim škodí.

Díky kontaktu s lidmi ztrácejí svou plachost. Protože jsou už navyklí na to, že dostanou něco na zub, můžou vlézt lidem do tašek nebo kapes. Vlastně, dobře jim tak, když nedodržují zákazy a je jim jedno, že zvířátkům svým chováním ubližují.